Sváteční čas nás spojuje: Bez ohledu na to, kde jsme a jak těžký batoh neseme

Roztroušená skleróza je nemoc tisíce tváří. Je to společenství lidí, které spojuje neviditelné vlákno, ať už žijí v České republice, v Austrálii nebo na Islandu. Možná je to zvláštní představa, ale právě teď, v tuto chvíli, prožívá někdo na druhém konci světa podobné pocity jako vy. Zatímco u nás se dny krátí a my hledáme teplo domova, někdo v Austrálii se možná právě teď schovává před horkým sluncem, které mu nedělá dobře, a někdo ve Skandinávii zapaluje svíčku, aby zahnal polární tmu, která doléhá na jeho psychiku.

Ať už těmto dnům říkáte Vánoce, svátky světla, nebo jsou pro vás prostě jen obdobím zimního klidu, ta vnitřní zkušenost je pro nás všechny společná. Je to tichá odvaha čelit nejistotě, která nezná hranice států ani vyznání.

Každý máme naloženo jinak

I mezi námi tady doma jsou obrovské rozdíly. A právě v tomto svátečním čase je důležité si to uvědomit s velkou dávkou citu a respektu. Někdo tyto dny využije k procházce zasněženým městem. Jiný je vděčný za to, že zvládne sedět u stolu s blízkými. A někdo další tráví tento čas v tichosti na lůžku, protože tělo si řeklo o absolutní klid a víc mu prostě nedovolí.

Není důležité, jak velký kus cesty ujdeme po svých, nebo jestli potřebujeme pomoc druhých, abychom se vůbec napili čaje. RS nám každému naložila do batohu jinou váhu. Někdo ho má plný fyzických omezení, která jsou vidět na první pohled. Jiný nese batoh, který zvenku vypadá prázdný, ale uvnitř je plný vyčerpávající únavy, bolesti nebo strachu, o kterém okolí nemá ani tušení. V těchto dnech (a nejen těchto) by se ale tyto rozdíly měly stírat. Protože hodnota člověka, hodnota našeho prožívání a naší přítomnosti, se neměří na ušlé kroky ani na počet splněných úkolů.

Poselství pro ty, kteří jsou sami

Rád bych věnoval speciální místo v tomto textu těm z vás, kteří budou v tomto období sami. Ať už je to vaše volba, důsledek nemoci, která znemožnila cestování, nebo souhra životních okolností. Samota v čase, kdy se všude mluví o pospolitosti, může bolet. Může to být tiché a prázdné. Ale chci, abyste věděli jednu věc: Nejste v tom sami.

Jsme jedna velká komunita - rodina. I když nesedíme u jednoho stolu, sdílíme stejný osud, stejné boje a stejné malé či velké výhry. Když se podíváte na světlo svíčky nebo lampy, vzpomeňte si, že stejné světlo svítí pro miliony dalších bojovníků a bojovnic po celém světě. Vaše místo v tomto světě je důležité. Vaše síla, s jakou zvládáte každý den, je inspirací, i když ji nikdo nevidí.

Přeji nám všem...

Ať už máte batoh lehký nebo těžký, ať už slavíte Vánoce, nebo jen vítáte příchod delších dnů, přeji nám všem jediné: Porozumění. Porozumění pro to, že každý bojujeme svou vlastní bitvu. Laskavost k sobě samým, když věci nejdou podle plánu. A naději, že ať je naše situace jakákoliv, vždycky existuje cesta dál.

Krásné, klidné a pokojné dny nám všem.

Jsme v tom spolu. :)